doc. Kuráň ~ děkan fakulty

Doc. Dr. Ing. Pavel Kuráň ~ děkan fakulty životního prostředí

V letošním roce jste nastoupil na pozici děkana fakulty životního prostředí. Je to pro Vás přirozený profesní růst nebo jste měl pocit, že je potřeba přinést na fakultu něco nového?

Byla to spíše nutnost principiálních změn v organizaci a směřování fakulty, protože fakultě reálně hrozil na jaře 2019 zánik po neudělení akreditací ze stran NAÚ pro 3 studijní obory (v současné době jsou už jenom studijní programy). To byl pro mně jasný impuls, že v organizaci fakulty a personálním zabezpečení studijních programů jsou systémové nedostatky. Z tohoto důvodu jsem společně s nově vytvořeným krizovým štábem pro záchranu fakulty inicioval změnu struktury fakulty, zahájení přípravy nových studijních programů s novým personálním zabezpečením a přesně stanoveným harmonogramem pro realizaci jednotlivých kroků v dokumentu „Akční plán záchrany fakulty“.

Pozice děkana je z velké části pozicí manažerskou, kdy je pro dobré fungování instituce, mít jasnou vizi kam instituci vést. Jaká je Vaše vize pro následující rok či dva a jaká je ta dlouhodobá?

Pro následující rok je vize zcela jasná – uspět s akreditací alespoň 1 nového bakalářského studijního programu, což už se do jisté míry naplnilo – dne 15.10.2019 Rada UJEP pro vnitřní hodnocení (RpVH) schválila návrh FŽP o udělení oprávnění k uskutečňování bakalářského studijního programu Aplikovaná geoinformatika na základě institucionální akreditace UJEP. Nositelem návrhu je FŽP, přičemž uskutečňování SP bude probíhat ve spolupráci s PřF. V praxi to znamená, že v příštím roce již s jistotou můžeme přijímat studenty na tento studijní program. Ve stejný den RpVH doporučila k odeslání návrh bakalářského studijního programu „Ochrana životního prostředí“ na NAÚ. Rozhodnutí NAÚ o udělení/neudělení akreditace na tento SP lze očekávat až v první polovině 2020. V příštím roce chceme také uspět s novým magisterským studijním programem, který byl v listopadu 2019 schválen RpVH a v současné době dokončujeme podklady k odeslání na NAÚ.

Dlouhodobá vize spočívá v pozici fakulty v regionu i v rámci ČR jako solidní vzdělávací instituce pro oblast životního prostředí a zároveň jako koordinátora řešení environmentálních problémů v regionu.

Naše Fakulta životního prostředí byla první fakultou daného oboru v České republice, tehdy to vycházelo ze zvýšené potřeby chránit ŽP v oblasti severočeské pánve, právě proto vznikla fakulta právě v Ústí nad Labem. Máte pocit, že potřeba vzniku fakulty už naplnila svou podstatu?

Mám pocit, že se fakulta spíše odklonila od cílů, které deklarovala při svém vzniku a mojí snahou bude směřovat fakultu k základním zásadám, které si fakulta vytyčila při svém vzniku v roce 1991 a to je, cituji (dokument Historie FŽP): „Základní orientace fakulty na aplikovaný výzkum, vzdělávání a publikační činnost v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí. Důraz je kladen na studium příčin narušení základních složek životního prostředí, na možnosti a způsoby jeho ozdravení. Environmentální, ekonomické asociální aspekty trvale udržitelného rozvoje se dlouhodobě promítají do veškeré činnosti fakulty. Ve studijním a výzkumném programu je proto uplatněna zásada multidisciplinarity a flexibility s vyváženým podílem přírodovědných, technických, ekonomických a geoinformačních disciplín.“

Z tohoto důvodu bych rád směřoval fakultu na takovou úroveň, na které by byla pro subjekty z aplikační sféry a také orgány státní správy partnerem číslo 1 v oblasti problematiky životního prostředí. Fakulta by se proto měla profilovat tak, aby byla schopna nabízet komplexní řešení environmentálních problémů s podporou geoinformačních systémů od chemických analýz přes optimalizaci odpadového hospodářství firem, zdravotní a společensko-ekonomické dopady zařízení a technologií (EIA a LCA), až po návrhy revitalizace/ozelenění nevyužitých ploch nebo oblastí po těžbě surovin. Dosáhnout tohoto cíle bude vyžadovat vzájemné propojení kateder – každá katedra by se měla ve své oblasti vyprofilovat a jako výstup definovat „portfolio“ nabízených služeb pro aplikační sféru nebo projekty.

V ochraně životního prostředí se neustále potýkáme s novými výzvami, kdy a kde je potřeba životní prostředí chránit. Je to pravděpodobně nikdy nekončící proces a z tohoto důvodu je dobré, aby absolventi fakulty měli co nejširší a zároveň co nejaktuálnější rozhled. Co je pro Vás teď aktuální výzvou v ochraně ŽP?

V souladu s připravovanou strategií státní politiky ČR v oblasti životního prostředí považuji za aktuální výzvy v ochraně ŽP řešení problematiky oběhového hospodářství, zádrže vody v krajině, biodiverzity a speciálně pro ústecký region i řešení problematiky obnovy krajiny.

Fakulta by se měla stěhovat v blízké budoucnosti do kampusu – do společné budovy společně s PřF. Je to jistě v historii fakulty zásadní moment, přinášející nové možnosti, rozšířenou spolupráci, svěží prostor a možnost některé zastaralé procesy inovovat. Co si od toho slibujete?

Je pravda, že se přímo v areálu kampusu dokončuje stavba Centra přírodovědných a technických oborů (CPTO), kam má přesídlit i FŽP. Přesun přinese především důstojnější a modernější prostory pro studenty a to přímo v kampusu univerzity, čímž se podle mě zvětší i pocit jejich „sounáležitosti„k celé univerzitě. Navíc předpokládám, že dojde k lepšímu propojení výzkumných týmů a přístrojových kapacit především u technicky zaměřených fakult.

Univerzita J.E. Purkyně se dle mého pohledu dá již dnes srovnávat s ostatními regionálními i pražskými univerzitami co se kvality týká. Výstavba (dnes již dostavba) nového kampusu, inovace oborů, získání zajímavých projektů a celá řada úspěchů v soutěžích i vědecké činnosti posunulo univerzitu za poslední roky o mnoho kroků dopředu. Jak vnímáte univerzitu v rámci ČR jako děkan jedné z jejich součástí?

Jako děkan jedné z technických fakult vnímám především významné zlepšení vědecko-výzkumné práce na UJEP za posledních cca deset let. UJEP a jeho součásti se postupně stávají rovnocennými partnery významných celorepublikových vědecko-výzkumných konsorcií a projektů (RI NanoEnviZ – Heyrovského institut…, klaster WASTEN – zaměřen na oběhové hospodářství). Svou pozici posiluje UJEP i v regionu – partnerství UJEP-UNICRE-UNIPETROL RPA v rámci konsorcia 3U pro řešení transformace regionálních druhotných surovin na zelené chemikálie.Stoupá i podíl projektů s partnery ze zahraničí.

Mimo stěhování FŽP UJEP do kampusu, došlo také k vnitřním změnám: ze čtyř kateder vznikly nové katedry tři, navázala se spolupráce s novými akademiky i absolventy přicházejícími z praxe, je navržena akreditace nových oborů a reakreditace současných. Vypadá to, že fakulta chytla nový vítr, který je tak potřebný v současné době se zvýšenými potřebami společenského vnímání životního prostředí jako celku – jak na úrovni lokální, tak globální. Máte také takový pocit?

Plně souhlasím. Jak jsem již v úvodu zmínil, bez tohoto nového větru by fakulta v roce 2020 přestala existovat jako samostatná součást UJEP. Pevně věřím, že realizované organizační změny povedou k stabilitě fakulty a následně jejímu dalšímu rozvoji.

Jste děkanem FŽP UJEP a současně se věnujete také vědě. Máte za sebou mnoho úspěchů v oblasti anorganické a analytické chemie. Jak byste ve zkratce charakterizoval průřez projekty, na kterých jste se podílel? Mají nějakou společnou zastřešující tématiku?

Balíček projektů, na kterých jsem se podílel, bych rozdělil na dvě základní skupiny – první skupinu tvoří projekty řešící problematiku životního prostředí, druhou skupinu projekty zaměřené na materiálový výzkum. Průnik obou základních skupin realizuji právě na FŽP, kde se podílím na řadě projektů pro přípravu nových materiálů pro environmentální aplikace.

Jaký z daných projektů nebo výzkumů, jejichž jste byl součástí, má pro Vás největší význam? Jakého si nejvíce ceníte?

V oblasti základního materiálového výzkumu si cením celou řadu projektů zaměřených na výzkum fulerénů, na kterých jsem se podílel nebo vedl v rámci svého doktorského studia na institutu pro výzkum tuhých látek v Drážďanech (IFW Dresden). V rámci těchto projektů se mi podařilo vyrobit a charakterizovat celou řadu do té doby neznámých fulerénů, především endohedrálníhofulerénu Eu@C74. Můj tehdejší školitel na IFW institutu v Drážďanech tehdy poznamenal: „Konečně jsme předběhli i Japonce“. Mělo to i další zajímavé dopady – mně to umožnilo potkat se a popovídat si v baru s nositelem Nobelovy ceny za fulerény prof. Harrym Kroto na jedné konferenci o fulerénech v Rakousku.

Velmi si cením i projekt aplikovaného výzkumu zaměřený na vývoj vysokoteplotní měřící cely pro NMR na měření tavenin polymerů, který jsem vedl za IPF institut v Drážďanech.

Z doby mého působení na FŽP po habilitaci na VŠCHT si cením především projektů zaměřených na přípravu speciálních sorbentů (magnetických a reaktivních) pro odstraňování různých polutantů z ŽP.

Dlouho jste působil na Slovensku v Bratislavě. Jak vnímáte tamní krajinu v porovnání s tou severočeskou? Je důležité mít pocit, že člověk žije na tom správném místě. Je krajina v okolí Ústí nad Labem důvodem proč jste se rozhodl žít zde nebo Vás více táhly akademické či profesní možnosti?

Shodou okolností je krajina kolem Bratislavy ve směru na Pezinok hodně podobná podkrušnohorské oblasti. Zvedají se tam postupně Malé Karpaty, takže někdy mám pocit při pohledu na Krušné hory od Všebořic nebo cestou do Drážďan, že jsem doma. V okolí Bratislavy ale nenajdete taková místa, jako jsou v Českém Švýcarsku – soutěsky v Hřensku, skály v Tisé, Pravčickou bránu – to se hned tak někde nevidí. Tato místa jsem ovšem poznával především na svých výletech za mého dlouholetého působení v Drážďanech. Začínal jsem Saským Švýcarskem a zjistil jsem postupně, že na české straně je krajina ještě hezčí – mluvím teď o oblastech Labské pískovce a České Švýcarsko.

Tím chci říci, že krajina (okolí ÚL) hrála významnou úlohu, proč jsem se rozhodl žít zde. Samozřejmě byly i další důvody (privátní, profesní), které k tomuto rozhodnutí přispěly – např. moje manželka pochází z Děčína.

Jak vidíte svět nebo naší republiku za 10, 30 a 50 let. Máte pocit, že přijdou nějaké společenské “vlny” vedoucí ke zvýšenému zájmu o ochranu životního prostředí?

Podle mého názoru můžeme očekávat zvýšený zájem o ochranu ŽP. Budeme se potýkat se suchem, klimatickými změnami, voda se stane do 50 let strategickou surovinou, v horizontu 10-30 let musíme vyřešit problém skládkování odpadů a tím i oběhového hospodářství.

~ ~ ~

vzduch, voda nebo země?
auto nebo vlak?
batoh nebo kufr?
sport nebo četba knihy?
ranní ptáče nebo noční sova?
karimatka nebo matrace?
čaj nebo káva?
listnáč nebo jehličnan?
jaro nebo podzim?
rýže nebo brambory?
maso nebo vege?
písek nebo čedič?
Amerika, Afrika nebo Asie?
fotovoltaika, větrná energ., biomasa nebo jádro?
řepka nebo len?
kočka nebo pes?
město nebo vesnice?
hory nebo pláž?